Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Václav <br />Dušek

Václav
Dušek

Václav Dušek, úředník a dělník, byl 11. března 1955 Krajským soudem v Pardubicích a 7. června 1955 Nejvyšším soudem v Praze odsouzen za velezradu k 10 letům odnětí svobody, propadnutí poloviny jmění a ke ztrátě čestných práv občanských. Propuštěn byl na základě amnestie v říjnu 1960.

Václav Dušek byl rehabilitován Krajským soudem v Hradci Králové 5. října 1990.

Josef <br />Chmelík

Josef
Chmelík

Absolvoval českotřebovské gymnázium (1972), poté Karlovu univerzitu, v rámci vysokoškolského studia zvolil disciplínu analytické chemie a vždy se s profesní hrdostí hlásil k nestorům oboru, profesorům Josefu Koštířovi a Jaroslavu Janákovi. Pracoval v čelní instituci v Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně. Přes svůj relativně mladý věk odvedl významné tvůrčí dílo: navázal na výzkum frakcionace chemických látek tokem v silovém poli Josefa Janči v 80.letech a rozvinul směr separaci biopolymerů. Jeho jméno se často objevuje v aplikované sféře (technologie potravin, pivovarnictví a sladařství, všeobecné zemědělství, rostliná a živočišná výroba apod.). Podílel se na vysokoškolské výchově chemiků coby člen nejrůznějších grémií nebo oponent absolvenských prací. Pracoval v posuzovatelských komisích Grantové agentury ČR nebo AV ČR. V čele Ústavu analytické chemie stál od roku 2001. Když k 31. březnu 2005 končil své čtyřleté funkční období ve funkci ředitele Ústavu analytické chemie, Akadamická rada AV ČR mu vyslovila poděkování za vykonanou práci, během níž kladl důraz na mezinárodní standardy v uplatnění výsledků pracoviště.

Karel <br />Kindl

Karel
Kindl

Narodil se 14. 6. 1906 v Ústí nad Orlicí. Znám především jako malíř - krajinář. Autor řady obrazů z okolí Ústí nad Orlicí. Několik obrazů a kreseb je uloženo v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí. Jeho jméno je nerozlučně spjato s historií divadelního souboru Vicena. V letech 1926-52 odehrál na padesát rolí, 45 let působil jako jevištní mistr a je podepsán pod desítkami jevištních výprav k divadelním představením. Patřil také mezi aktivní členy ústeckého Klubu českých turistů. Pracoval jako propagační pracovník n. p. Perla. Miloval svoji chatičku v nedalekém Mandlu, kam jezdil odpočívat, ale většinou se štětcem v ruce. Zemřel 1. 6. 1981 v Ústí nad Orlicí.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Karel <br />Kovařovic

Karel
Kovařovic

9. 12. 1862 - 6. 12. 1920

Narodil se v pražské muzikantské rodině. Před nástupem do Národního divadla prošel obsáhlou průpravou na pražské konzervatoři (1873–1879 - hra na klarinet, harfu a klavír), soukromě studoval zpěv a u Mistra Fibicha skladbu (1878–1882). V praxi se osvědčil jako harfista v orchestru Národního divadla (1879–1885), dirigent opery v Brně (1885) a Plzni (1886), klavírní doprovazeč Františka Ondříčka, učitel a korepetitor v Pivodově pěvecké škole (1890). Navíc komponoval a zvítězil v soutěži na novou operu v roce 1897. Nás může těšit, že tuto slavnou operu Psohlavci z větší části komponoval v nedalekém Přívratu Opera byla dopsána na podzim v Praze a zadána Národnímu divadlu. Premiéra se uskutečnila 24. dubna 1898. Byla přijata s nadšením, na jedno představení přijel dokonce zvláštní vlak Chodů a skladatel byl poctěn čestným občanstvím města Domažlic. Kovařovicův letní pobyt v Přívratu připomíná dnes již bohužel omšelá pamětní deska u hostince na Presích, která byla odhalena 22. června 1969.

V roce 1895 byl pověřen sestavením orchestru, repertoáru a řízením Festivalového orchestru na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. 1898 – 1900 se stal po Pivodově smrti ředitelem jeho ústavu. V roce 1900 Společnost Národního divadla zvítězila v konkurzu o nové zadání divadla a Kovařovic se stal šéfem opery. V roce 1901 proběhla stávka orchestru a části personálu Národního divadla, Kovařovic sestavil nový orchestr. V letech 1900 – 1920 byl šéfem opery Národního divadla (nejen jako dirigent, ale i dramaturg, režisér, mnohdy scénograf).

Emanuel  Karel<br />Zeiner

Emanuel Karel
Zeiner

8. 12. 1851 -  23.6. 1915

Narodil se 8. 12. 1851 v Litomyšli. V letech 1864-71 studoval Gymnázium v Litomyšli. Po maturitě vstoupil do Hradeckého kněžského semináře, po roce však odešel a nastoupil dráhu učitele. Začínal v Budislavi u Proseče, poté působil ve Zhoři u České Třebové, r. 1874 nastoupil na nově zřízenou chlapeckou měšťanskou školu v Ústí nad Orlicí. Postupně se stal členem obecního i okresního zastupitelstva a pracoval téměř ve všech místních spolcích. Historik, komeniolog, srovnávací jazykozpytec v onomastice a etymologii, národopisec, sběratel lidové mluvy, organizátor. Propagátor Ústí nad Orlicí jako letoviska, průvodce po okolí. Zpracoval dějepis města Ústí nad Orlicí. Žil v dnešní ulici T. G. Masaryka v čp. 112. Z díla: Města Ústí nad Orlicí dějepisné památky (vyd. vl. n. r. 1880 u Karla Rathouského v Rychnově nad Kněžnou). Zemřel  23. 6. 1915 v Ústí nad Orlicí a je pochován na místním hřbitově.

Jaromír <br />Roller

Jaromír
Roller

15. 12. 1910 -  11.9. 1974

Byl nejen známým parnickým knihkupcem, ale i výborným muzikantem, učitelem houslí a také betlemářem. Krátce vedl i dětský pěvecký sbor při základní škole na Parníku.


Narodil se v Ústí nad Orlicí v Královéhradecké ulici, kde měl jeho otec hostinec. Jaromír působil v Bratislavě (první zaměstnání po vyučení, v letech 1931 až 1932 vojenská prezenční služba) a v Březové nad Svitavou, kde měl své první knihkupectví. Zde také poznal svoji budoucí manželku Boženu. Na Parník přišel v roce 1938 pod vlivem mnichovských událostí. Nejprve bydleli v Růžičkově domě v dnešní ulici Dr. E. Beneše, kde si Jaromír Roller zřídil i obchod. Po šesti letech se rodina přestěhovala i s knihkupectvím do domu holiče Františka Vrby. Dům, který Jaromír Roller o rok později zakoupil, stojí na rohu ulic Dr. E. Beneše a Čechovy.


Po znárodnění obchodu pracoval Jaromír Roller jako dělník v Koventě a prodejnu Kniha převzala jeho manželka, paní Božena Rollerová. Spolu vychovali čtyři děti – Hanu, Jaromíra, Janu a Petra.


Ve volném čase hrával v českotřebovském smyčcovém kvartetu (E. Vaníček, Jos. Petrák, J. Roller, R. Urbanec), v orchestrálním sdružení Smetana a také v parnické Kyralově dechovce. Zasloužil se o založení městské hudební školy v České Třebové, byl jedním z iniciátorů hudebních čtvrtků, zapříčinil se o odhalení pamětní desky profesora a ředitele pražské konzervatoře Antonína Bennewitze v nedalekém Přívratu. V poměrně mladém věku onemocněl zhoubnou kloubní chorobou, kterou trpěl do konce života.