Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Gustav <br />Weiss

Gustav
Weiss

Narodil se 16. 3. 1887 v Ústí nad Orlicí. Po ukončení učitelského ústavu studoval výtvarnou estetiku u prof. Autié na univerzitě v Montpellier ve Francii. Po návratu učil na několika místech v okolí Ústí nad Orlicí. Později přijal místo ředitele na měšťanské chlapecké škole v Ústí nad Orlicí. Byl jedním z iniciátorů stavby ústeckého Divadla. Byl také nadšený příznivec a obdivovatel létání, v r. 1909 postavil podle svého vlastního návrhu kluzák. Autor článků o historii chlapecké školy a ústeckých učitelích, které byly otištěny ve Výroční zprávě Chlapecké školy v Ústí nad Orlicí za školní rok 1930-31. Jeden výtisk s jeho vlastnoručním podpisem je dnes uložen ve sbírkách Městského muzea v Ústí nad Orlicí. Zemřel 20. 11. 1978 v Hradci Králové.

Jan <br />Jelínek

Jan
Jelínek

Narozen 29.11.1911 ve Velkém Meziříčí. Umělecký vývarník a keramik. Působil v Kamenných Sedlištích na Svitavsku.
Výtvarník. Absolvent Uměleckoprůmyslové školy v Brně. Nejvýraznějších výsledků dosáhl v dekorativní plastice, zejména u keramických kachlů. Působil v Kamenných Sedlištích.

František <br />Mývalt

František
Mývalt

Syn železničáře, vyučen strojním zámečníkem. Po čtyřleté vojenské službě u námořnictva (loď Orion) 1913 u železnice v České Třebové. Na počátku války opět u válečného námořnictva. Účastník vzpoury v Boce Kotorské ve dnech 1.- 3.2.1918, do konce války vězněn. Zaměstnanec drah v České Třebové 1918 - 1944 až do odchodu do výslužby 1944. Jako všeobecně vážený člověk zvolen v květnu 1945-1946 prvním předsedou Revolučního národního výboru v Ústí nad Orlicí. Zemřel v nemocnici v Pardubicích  31.7.1948. Jeho jménem pojmenována jedna z ústeckých ulic.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Přemysl <br />Slezák

Přemysl
Slezák

19.2. 1925 - 2.4. 2003

Přemysl Slezák se narodil 19.února 1925 v České Třebové. Později žil v Chlumčanech u Přeštic v okrese Plzeň jih. Byl to nejmladší politický vězeň v České Třebové. Už jako šestnáctiletý se zapojil do činnosti ilegální skupiny Mladý východ. Úkoly, které mu byly svěřovány, plnil s velkým nasazením. Za "velezrádnou činnost" v roce 1943, jako osmnáctiletý, byl zatčen v Pardubicích a později v Drážďanech odsouzen k trestu smrti.Trest mu byl nakonec "zmírněn" na osm let těžké káznice. Prošel koncentračními tábory a káznicemi v Malé pevnosti Terezín, v Drážďanech, Buchenwaldu a Ebrachu, odkud byl poslán na nucené otrocké práce. Březen 1945 pro něj znamenal osvobození americkou armádou. Po sedm týdnů se léčil a zotavoval z následků války. Po válce, v roce 1963, byl v rakouském Štýrském Hradci korunním svědkem v procesu s válečným zločincem Štefanem Rojkem. Odsouzení tohoto vraha bylo pro pradědečka alespoň malým zadostiučiněním za utrpení, které válka nejen jemu přinesla. Pradědeček byl členem a funkcionářem ČSBS a dlouholetým odběratelem a čtenářem Národního Osvobození. Dne 2.dubna 2003 prohrál svůj poslední boj se zákeřnou nemocí.

Eduard <br />Vaníček

Eduard
Vaníček

25.2. 1926 - 3.1. 2012

Narodil se v Kostelci nad Černými lesy dne 25. února 1926 v muzikantské rodině. Jeho otec působil jako vojenský kapelník v Jugoslávii, poté se usadil v Kostelci nad Černými lesy , kde působil jako varhaník v tamním římskokatolickém kostele a především učil hře na nejrůznější – tehdy dostupné - hudební nástroje (klavír, smyčcové a dechové nástroje).
Pan Vaníček už od dětství projevoval výjimečné hudební nadání a také jeho ostatní sourozenci byli nadšenými amatérskými hudebníky. Jeho prvním učitelem byl jeho otec, poté studoval u profesora Jindřicha Felda na Mistrovské škole v Praze  (Pražská konzervatoř) jako jeho soukromý žák. Působil také v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého.
 Po dvouletém působení v armádním uměleckém souboru přišel do České Třebové 15. ledna 1951 na zdejší hudební školu, aby zde už natrvalo zůstal. Během svého působení v našem městě vychoval stovky houslistů, kteří si mimo základů hry na tento nástroj odnesli především také lásku k hudbě. Více než dvacet z jeho žáků dále pokračovalo ve studiu hudby na konzervatořích a AMU a stali se profesionálními hudebníky.

Od roku 1976 až do odchodu do důchodu byl Eduard Vaníček více než deset let také ředitelem zdejší Lidové školy umění. Díky jeho působení se jako plně organizovaná čtyřoborová škola zařadila mezi nejlepší v kraji. Mimo to jej většina občanů našeho města zná jako vynikajícího umělce - houslistu. Těžko někdo spočítá, kolikrát za celou dobu svého působení v České Třebové vystupoval na koncertním pódiu ať už jako sólista, člen symfonického orchestru Smetana nebo Komorního orchestru Jaroslava Kociana.
Ze svého syna vychoval zdatného houslistu, který po studiu na Pražské konzervatoři působil jako hudební pedagog na Lidové škole umění v Litomyšli. Poté byl přijat jako violista do Komorního orchestru Virtuosi di Praga. Nyní působí  jako violista v symfonickém orchestru Českého rozhlasu v Praze.
Pan Eduard Vaníček byl ženatý s paní Jindřiškou Vaníčkovou, která rovněž působila na českotřebovské hudební škole jako učitelka klavírní hry, později i jako její ředitelka.

Milan <br />Langer

Milan
Langer

10.2. 1944 -  20. 11. 2017

Milan Langer, výtvarník a básník, se narodil v Ústí nad Orlicí, žil v Hradci Králové.
Za svého působení v Ústí nad Orlicí byl jednou z vůdčích osobností alternativního uskupení zvaného P.A.J.Z.L. (Zkratka slov Pivo a jiné základní lihoviny, později vykládaná jako Praví a jediní zastánci lidu).
Milan Langer byl také člen hudební skupiny Meat House Chicago I.R.A., autor textů a výtvarné podoby obalů všech jejích alb. V roce 2011 mu vyšla kniha Red Crab Migration - devatenáct textů. "Langerova poezie je prodloužením malby. Typografické členění textu plní funkci rytmickou a grafickou, rozrušuje instituci řeči. Typografický prostor je plný proměnlivých mezer, kryptogramů a usazenin. Slovní spojení se skládají v celkový obrazec, prázdný prostor kolem znaků získává svou důležitost. Básně jsou objektem v objektu, či spíše četnými možnými objekty, prostory, osobami a odkazy." (PhDr. Michal Tošner). 

Milan Langer zemřel 20. listopadu 2017.