Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
František <br />Slezák

František
Slezák

František Slezák se narodil 19. dubna 1890 v části obce Sebranice zvané Třemošná. V Ústí nad Orlicí se oženil a bydlel od roku 1912. Většinu svého života prožil ve vlastním domě a ateliéru na Třídě čsl. legií, dnes Čs. armády, čp. 783. 

Ve městě byl dlouholetým členem muzejní komise, zapojil se do činnosti zábavného odboru Tělocvičné jednoty Sokol, byl spolupracovníkem vydání Památníku ústeckého divadelnictví 1936-1936. 

Jako fotograf zachytil ústecké divadelnictví a divadlo, domy, Hernychovy, Janderovy a Jiříčkovy stavby, hrady, mlýny, hostince, hřbitov, kostel, nádraží, náměstí, obchody a živnosti, osvobození města v roce 1945, povodně, plovárnu, regulaci řek, sady, sochy a obrazy, stavby mostů, školy, jednotlivé události, interiéry továren, průmyslové výrobky i výstavy. 

Miloval pohledové partie na město a jeho okolí, reprodukoval staré obrazy. 

František Slezák zemřel v ústecké nemocnici 9. července 1968.

František <br />Doležal

František
Doležal

Narodil se v České Třebové v rodině strojvedoucího c.k. rakouských drah. Vystudoval českotřebovskou reálku a ČVUT v Praze. Po studiu nastoupil prezenční službu ve škole pro důstojníky dělostřelectva v záloze v bývalé pevnosti Josefov. V roce 1934 byl vyřazen jako podporučík. V letech 1934 až 1936 absolvoval vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a v Prostějově. Na podzim roku 1936 nastoupil jako poručík letectva k II. leteckému pluku v Olomouci.


Po okupaci Československa odešel 20. května 1939 do Polska. Zde musel spolu s dalšími podepsat závazek na pět let služby ve francouzské cizinecké legii. S vypuknutím války byl ale odvelen do čsl. Výcvikového střediska pro stíhací piloty v Chartres. Přeškolený na francouzskou techniku odchází na frontu. Když francouzská vojska kapitulovala, přešel bojovat do Velké Británie. V říjnu 1940 odešel k 310. čsl. peruti, v roce 1941 byl jmenován velitelem její A- letky. V dubnu 1942 mu bylo svěřeno velení nad celou perutí a o rok později nad celým čsl. stíhacím wingem, skládajícím se z 310., 312. a 313. peruti. V únoru 1944 odchází na Vysokou válečnou školu do USA a po jejím absolvování pracoval až do konce války v různých funkcích na Inspektorátě československého letectva v Londýně.


Během války absolvoval více než 100 operačních letů a sestřelil oficielně 7 nepřátelských letounů. Za úspěšnou bojovou činnost byl vyznamenán francouzským válečným křížem s dvěma palmami a dvěma hvězdami, britským řádem za význačné služby D.S.O., záslužným leteckým křížem D.F.C., čtyřmi československými válečnými kříži 1939 a třemi medailemi Za chrabrost.


Do osvobozené vlasti se vrátil 17. května 1945 a hned se pustil do práce. Pomáhal budovat nové vojenské letectvo, aktivně pracoval v přípravném výboru Českého národního aeroklubu. Dlouho se však ze šťastného návratu a z prvních poválečných úspěchů neradoval. Zahynul 4. října 1945 v dopravním letounu Siebel 204 s dalšími sedmi letci při cestě  na ustavující valné shromáždění Českého národního aeroklubu z Prahy do Zlína. Snad výrobní vada způsobila odtržená křídla a následný pád neovladatelného stroje poblíž Bučovic.
 

Jiří <br />Jandera

Jiří
Jandera

Narodil se v rodině strojvedoucího Čeňka Jandery 17. 1. 1933. Rodina žila v České Třebové, Felixova 311, kde prožil šťastné dětství a mládí. Po obnovení Junáka po válce se pilně věnoval skautingu až do jeho zrušení na podzim 1949. Školní léta ukončil maturitou na gymnáziu v roce 1952. Po maturitě pokračoval ve studiu na ČVUT - Fakultě architektury a pozemního stavitelství v Praze, která úspěšně ukončil roku 1957. Do roku 1957 bydlel v České Třebové, dále v Pardubicích a potom ve svépomocí postaveném domku v Rábech pod Kunětickou horou.

Na umístěnku nastoupil do Státního projektového ústavu Chemoprojekt - později Cheming v Pardubicích. Zde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1993, převážně ve funkci hlavního architekta v týmech projektujících nové průmyslové závody v tuzemsku i v zahraničí. Tyto projekty byly po všech stránkách velice náročné a jejich počet úctyhodný.


V roce 1976 obdržel l cenu Přehlídky architektonických prací 1976 - 1977 za realizaci Nové pneumatikárny v Otrokovicích. V této době byla NPO největší monoblokovou stavbou tohoto druhu v Evropě. V roce 1981 obhájil kandidátskou práci "Průmyslové halové monobloky" a byla mu udělena hodnost Kandidáta technických věd. V tomto časovém úseku se též věnoval pedagogické činnosti. Vyučoval odborné předměty ZVOP na gymnáziu v Pardubicích.


"Městským architektem" v České Třebové se stal v roce 1992. Velice si vážil možnosti využít svých dlouholetých odborných zkušeností pro výstavbu nových budov i rekonstrukcí ve své milované České Třebové. S výsledky jeho snažení se českotřebovská veřejnost jistě často setkává. V roce 1993 složil autorizační zkoušky a stal se členem Komory architektů. Následně samostatně (již v důchodu) zpracoval celou řadu architektonických studií různého charakteru pro projektové kanceláře. Pro soukromé investory pak mnoho rodinných domků, rekonstrukcí a interiérů.


S průřezem jeho prací se měla možnost seznámit českotřebovská veřejnost na Výstavě realizací a projektů ve Výstavní síni Kulturního centra v České Třebové v lednu 2005. Povolání tohoto optimistického a skromného člověka bylo zároveň jeho celoživotním koníčkem. Proto vždy pracoval s radostí a maximálním nasazením. Zaslouží si úctu i proto, že nepodlehl různým tlakům v minulosti a nenechal se odvést od svých názorů. Znali jsme ho jako vstřícného člověka, ochotného vždy s úsměvem poradit a pomoci. Přes své časové vytížení si vždy dokázal najít prostor pro svoji rodinu a přátele. Žil více jak padesát let ve spokojeném manželství, které mu dávalo klid a zázemí pro jeho náročnou činnost. Zemřel uprostřed práce po krátké těžké nemoci 22.6.2007.


Pro Českou Třebovou vypracoval uvedené stavebně architektonické studie, z větší části realizované: koncepce fasád závodu KORADO - koncepce pavilónu "Prameniště Javorka" - polyfunkční dům na Tyršově náměstí - Domov důchodců - budova MěÚ v Klácelově ulici - rekonstrukce Malé scény - rekonstrukce městské polikliniky - rekonstrukce "Červeňáku" - úprava a architektonické řešení Domu s pečovatelskou službou.

Soukromé realizované zakázky v České Třebové: rekonstrukce administrativní budovy SINTEX - rodinné domky na Hřbitovní a Kateřinské ulici - bistro KORUNA - sportovní areál "Peklák" - dům u fary - nástavba radnice a interiér chodeb radnice - vlajkosláva na náměstí a u nádraží - fasády na Farářství č. p. 1101 - 1112 a č. p. 63 a č. p. 1142. Jeho poslední prací byla architektonická studie právě dokončované rekonstrukce Národního domu.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
František <br />Holomek

František
Holomek

10. 10. 1927 - 5.3. 1984

František Holomek se narodil v Střemošicích. Povoláním byl holič, později vodoinstalatér.

Podle slov paní Emílie Holomkové byl manžel zatčen 9. října 1949. Odsouzen byl za velezradu 18. ledna 1951 Státním soudem v Praze následovně: 5 let odnětí svobdy, peněžitý trest 10000 Kčs, náhradní trest 20 dní odnětí svobody, konfiskace celého jmění, ztráta čestných práv občanských na 3 roky. Trest vykonával v jáchymovských uranových dolech v Horním Slavkově. Na podmínku byl propuštěn 24. února 1953. Rehabilitován byl Městským soudem v Praze 7. listopadu 1990.

František <br />Špindler

František
Špindler

9. 10. 1846 -  19. 10. 1893

Narodil se 9. 10. 1846 v Ústí nad Orlicí v budově staré školy u kostela (dnes sídlo Městské policie). Zpěvu a hře na housle a klavír se učil u svého otce, učitele Josefa. Od jedenácti let tři roky altistou u sv. Jakuba v Praze, poté studoval dvoutřídní reálku v Moravské Třebové. Po absolvování učitelského ústavu v Hradci Králové byl r. 1864 jmenován podučitelem v Letohradě, zde i varhaníkem. Krátce učil v Sudslavě a od r. 1874 učitelem v Ústí nad Orlicí. Člen Cecilské hudební jednoty (varhaník, kontrabasista), zásluhy si získal především instrumentálními úpravami vynikajících českých skladeb. Zemřel 19. 10. 1893 v Ústí nad Orlicí. Ve sbírkách Městského muzea v Ústí nad Orlicí uloženo několik upravených skladeb B. Smetany.

Karel  <br />Klouček

Karel
Klouček

31. 10. 1919 -     ?   

Plachtař, motorář, absolvent plachtařské zkoušky stupně „A“, člen „Masarykovy letecké ligy“, 1936-1964 náčelník a instruktor plachtařů v Ústí nad Orlicí.