František Jandera

František Jandera pocházel ze  starého třebovského rodu Janderů z Hýblovy ulice, v němž bylo po několik generací provozováno kolářské řemeslo. Narodil se 22. května 1920 v rodině posledního koláře  Františka Jandery nejstaršího a jeho manželky Albíny, rozené Skalické, pod krovem stařičké Janderovy chalupy čp. 333, která se nacházela v dolní části Hýblovy ulice. V roce 1936 chalupa ustoupila stavbě nového Janderova domu.

Mladý František se v Hurtově slévárně na Trávníku vyučil zámečníkem. Tuto svoji profesi po celý život, až do odchodu do důchodu,vykonával v železničních dílnách.

František Jandera od mládí propadl kouzlu historie našeho města. V dětství se často pohyboval v kovárně Skalických v Litomyšlské ulici, u své babičky a dědečka. Díky tomu poznal zákoutí a plácky v Tkalcovské ulici a na starém Trávníku. Jeho tajuplné prostředí s křivolakými uličkami mu navždy učarovalo. Kromě těchto míst a rodné chalupy také docházel do stavení své tety Antonie Schejbalové čp. 87 v Podbranské ulici nedaleko Kapounova mlýna. I na dřívější podobu této části města, s průzračnou vodou tekoucí v náhonu na zmíněný mlýn, velice rád vzpomínal. Proměny Třebové vždy obdivoval nad starými fotografiemi a pohlednicemi. Byl výborným pamětníkem a vypravěčem rodinných událostí a historek ze starého Trávníka, zaznamenaných ing. Eduardem Stříbrným.

František Jandera také propadl kouzlu betlémů. V rodině dlouhá léta opatroval starý betlém, složený z malovaných figur malovaných na papírové lepence několika známých betlemářských malířů, doplněný trojrozměrnou dřevěnou architekturou. Vedle typických orientálních staveb zaujme i maketa českotřebovského kostela sv. Jakuba Většího v podobě před požárem v roce 1884 s původní Hardtmuthovou bání a sanktusníkem (malá věžička na hřebeni střechy kostela, po požáru již nebyl obnoven). V roce 2000 daroval František Jandera betlém našemu městskému muzeu. Navštěvoval také, pokud zdraví dovolilo výstavy betlémů v našem městě.

František Jandera  se stal  jedním z prvních zdejších  filmařů. Se svojí kamerou a několika pomocníky od  počátku 60. let 20. stol. zachytil na filmový pásek právě proměny Třebové. Ať se jednalo např. o starý Trávník, původní výstavbu v Riegrově ulici, dřívější podobu ulic Podbranské a na Chmelnici, ledování na pivovarském rybníčku či jednu z prvních Jabkancových poutí. Neunikla mu také demolice zdejšího pivovaru.

V polovině 80. let  20. století po znovuvzkříšení činnosti zdejšího muzea se stal pan Jandera jedním ze tří členů inventarizační komise jeho sbírek. K této práci jej přivedla opět láska k rodnému městu.

V posledních letech, když ovdověl (manželka Anna zemřela v roce 1998) a zdraví již tolik nesloužilo, nalezl pan František Jandera oporu v rodině svého jediného syna Františka ml.