Vladimír Medlík

Kulturní pracovník, regionální historik. Pracoval jako vedoucí chotěbořské Městské knihovny, později přešel do městské osvětové besedy. Řídil Vesnické noviny. Spolupracoval s Městským muzeem v Chotěboři. Své příspěvky vydával v Chotěbořském zpravodaji, Listech Městského muzea, Klubových listech vlastivědného klubu.
Narodil se v Diviakach v okresu Turčanský Sv. Martin na Slovensku. Do funkce ředitele městské knihovny nastoupil po Aloisi Kučerovi v červenci 1960. Uspořádal knižní fond, rozdělil ho do dětského oddělení a oddělení pro dospělé.
Sestavil asi první katalogy po válce, a to autorský a názvový. Už během své činnosti v knihovně pořádal výstavy obrazů a zval výtvarníky do Chotěboře. Od 1. března 1964 do 15. června 1969, se stal správcem Osvětové besedy v Chotěboři.
Organizoval výstavy, zval do Chotěboře i hudebníky a divadelníky. V Chotěboři tehdy v divadelních představeních vystoupili například Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, Jaroslav Vojta, Petr Kostka, Nataša Gollová, Lubomír Lipský. Pozval do Chotěboře také významné hudebníky, mimo jiné pěvce Viléma Přibyla, klavíristku Jindru Kramperovou, Foersterovo trio, violoncellistu Pravoslava Sádla-Páva, varhaníka Milana Šlechtu, flétnistu Václava Žilku a jiných interpretů. Kuriozitou bylo vystoupení německé skupiny Ratles, která hostovala tehdy jen v Praze, Bratislavě a v Chotěboři.
Stýkal se s mnoha výtvarníky z východních Čech i z Prahy. Uspořádal výstavu např.
Cyrila Boudy, významného grafika a ilustrátora, jeho syna grafika Jiřího Boudy a jeho ženy Jany Boudové, grafiků Jana Rambouška, Bohuslava Knoblocha, Josefa Sasky, malířů Oldřicha Karla, Františka Volfa, Františka Škrabánka, Dvořákových z Kameniček, Miloše Pečinky a jiných. Mnozí z nich vytvořili grafiky i obrazy s tématem Chotěboře.
Podílel se také na uspořádání první poválečné výstavy libického rodáka Jiřího Horníka a vybudování pomníku Ignáta Herrmanna v Chotěboři od sochaře Karla Opatrného.Zajímal se vždy o život ve městě i celé společnosti.
Shromažďoval materiály k dějinám života v Chotěboři i vzpomínky jejích občanů, např. na zaniklé živnosti apod. Připravil s dalšími spolupracovníky stručného vlastivědného průvodce s názvem Chotěboř a okolí. Byl členem Vlastivědného klubu Městského muzea v Chotěboři i Klubu přátel literatury, v jehož sborníku též publikoval.