Milada Gzílová

Narodila se v rodině majitele Podbranského mlýna a truhlářské živnosti Víta Fialy. Měla ještě pět sourozenců. V roce 1925 se provdala za spolumajitele velkoobchodu ovocem, zeleninou a drůbeží fy Gzíl a Krása, pana Josefa Gzíla mladšího. Manželství Gzílových bylo bezdětné. V letech 2. světové války se manželé starali o chlapce Františka Pácla, jehož rodiče byli uvězněni v koncentračním táboře. Po válce jej vrátili matce.
Manželé Gzílovi byli činní v českotřebovském Sokole. V roce 1918 se Milada stala dokonce náčelnicí. Sokolské ideje ji provázely po celý život. Jejím posledním přáním bylo, aby po smrti byla pochována v sokolském stejnokroji.
Když v roce 1965 ovdověla, žila nadále ve svém bývalém domě čp. 11 v Klácelově ulici, který byl už před léty znárodněn. Skromné živobytí si zajišťovala zaměstnáním v prodejně mléčných lahůdek na Starém náměstí V roce 1981 se přestěhovala do českotřebovského domova důchodců. Ještě než zemřela v ústecké nemocnici, odkázala svůj restituovaný podíl na domě čp. 11 za účelem zřízení městského muzea městu.