Jaroslav Žila

Ostravský básník, prozaik a textař. Jeden z nejosobitějších autorů ostravské polistopadové literatury. Jeho rodiče pocházeli z beskydské Morávky, Jaroslav Žila zde rovněž z velké části vyrůstal a celoživotně odsud čerpal inspiraci. V roce 1980 absolvoval ostravské Matiční gymnázium. Jeho spolužákem a celoživotním přítelem byl spisovatel Jan Balabán. Žila pokračoval ve studiu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vystudoval zde obor Speciální pedagogika. Od roku 1984 učil na Zvláštní škole v Ostravě-Mariánských Horách. Do literatury vstoupil oficiálně v roce 1994 vydáním své básnické prvotiny - sbírky Drápy kamenů. V dalších letech vydal básnické knihy Nejstarší žena vsi (2000), Tereza a jiné texty (2003) a V hrudi pták (2010). Jaroslav Žila měl dar osobitého vidění světa. Jeho působivé básnické miniatury v sobě spojují lyrické obrazy horské krajiny se scénami ze života houževnatých plebejských hrdinů - beskydských horalů. Dalším působivým dílem byla výpravná monografie Ostrava obležené město (1995), v níž Žila svými verši doprovodil fotografie celosvětově uznávaného ostravského fotografa Viktora Koláře. Mnohé Žilovy básně jsou zastoupeny v nejrůznějších výborech a předních českých literárních periodicích (Host, Revolver Revue, Tvar, Protimluv, Weles). Těsně před smrtí vydal autor v ostravském nakladatelství Protimluv svou povídkovou knihu Nikdo tady není (2016). Jako textař spolupracoval s ostravskou art rockovou kapelou Kazachstán.