Alois Dryák

Narodil se 24. 2. 1872 v Olšanech u Slaného. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1889-95), zde byl žákem a později spolupracovníkem profesora B. Ohmanna. Od roku 1898 byl učitelem kreslení na odborné škole zlatnické v Praze, v letech 1903-18 učil na Uměleckoprůmyslové škole, poté pracoval jako samostatný architekt. Často spolupracoval se sochaři, zvl. se St. Suchardou. Úspěšně se zúčastňil řady architektonických soutěží sám či s B. Bendelmayerem.
Celou jeho činnost charakterizuje snaha o prosazení nejmodernějšího architektonického výrazu, i když se s ním někdy vyrovnával poněkud opožděně. Zásluhou Dryáka a Bedřicha Bendelmayera také poprvé pronikla moderna (secese) do pražského prostředí v roce 1898 na Výstavě architektury a inženýrství v Holešovicích. Navrhl hotel Central (1899) a Garni (později Evropa, nyní Meran s Quidem Bělským a Bendelmayerem, 1901) v Praze, reálné gymnázium na Kladně (1905). V další tvorbě přešel od rostlinné (vegetabilní) moderny ke geometrické, k níž patří podstavce pomníků Františka Palackého (1907-12) a sv. Václava (1912-25).
Ve své činnosti pokračoval i po vzniku Československé republiky. Navrhl Odborový dům Na Perštýně (1920-22) a Radiopalác na Vinohradech (1922-24), v kterých doznívá kubismus, dekorovaný charakteristickými vrypy. Budovou tiskárny Orbis na Vinohradech (1927 až 1933) a tělocvičnou na Vršovickém náměstí (1927-29) se v závěru svého díla přihlásil k funkcionalismu. Je také autorem návrhu na stavbu Gymnázia v České Třebové.