MUDr. Neklan Velebil

Neklan Velebil se narodil 8. 5. 1886 v Brně. Dětství Neklana Velebila nebylo zrovna šťastné. Jeho otec byl přehnaně přísný. Když bylo Neklanovi 5 let, otec prodal manželky majetek a s jinou ženou odjel do Ameriky. Matka zůstala s pěti dětmi bez prostředků a celá rodina žila velmi chudě. Neklan se dobře učil a na přímluvu učitele u matky začal ve svých deseti letech navštěvovat "První české gymnázium" na Schmerlingově ulici v Brně. Pro dobrý prospěch ve vyšších ročnících dostával i stipendium. O prázdninách rád cestoval. Neklan Velebil se rozhodl studovat medicínu ve Vídni, i když na to neměl peníze. Sehnal pro sebe, sestru a maminku ve Vídni byt, ve kterém jeden pokoj pronajímali studentům, překládal, doučoval, psal články do Vídeňského deníku a hlavně studoval. Pro finanční potíže se nechal zapsat k rakouskému válečnému loďstvu. Aby mohl ve studiích pokračovat, nastoupil 1. dubna 1908 službu jednoročního dobrovolníka medika u 51. pěšího pluku. Po roce opět pokračoval ve studiu a 30. října 1912 byl promován na doktora veškerého lékařství. MUDr. Neklan Velebil byl dekretem Námořní sekce I/MSN No 16722 ze dne 30. listopadu 1912 jmenován "provizorním lékařem" válečného námořnictva se zařazením od 26. listopadu 1912. K námořnictvu narukoval již jako nadporučík. Na velitelství v Pole dorazil 1. prosince 1912. Vedlo se mu dobře a tak si k sobě přistěhoval maminku a sestru. Do prosince 1913 sloužil na bitevní lodi Tegetthoff, potom v nemocnici v Pole, potom opět na různých lodích. V Pole ho zastihla 1. světová válka. 17. června 1916 se v čase své dovolené Neklan Velebil oženil ve Vídni se svojí láskou Liduškou. Několik dní po svatbě byl odvolán z dovolené a jmenován šéflékařem na bitevní lodi Kronprinz Erzherzog Rudolf, která v té době kotvila v Boce Kotorské. 15. července se na námořní nemocniční lodi Sofia Hohenberg narodil manželům Velebilovým jejich prvorozený syn - Neklan Jindřich Karel. V únoru 1918 se v Boce Kotorské vzbouřili námořníci a MUDr. Velebil i v této situaci konal svojí lékařskou povinnost a k tomu vykonával i prostředníka mezi vzbouřenci a internovanými důstojníky. Po vzpouře byl za svoji aktivní účast obviněn z velezrady, ale po několika měsících bylo vyšetřování zastaveno. 26. března 1918 bylo nadporučíku Velebilu ze zdravotních důvodů vystaveno superarbitrační vysvědčení a 1. září 1918 byl jako invalida přeložen do výslužby. Ze všech možností zřízení praktické ordinace si vybral Ústí nad Orlicí. Ordinaci si zřídil nejdříve v Komenského ulici, č. 581, a v roce 1928 získal parcelu v Pobřežní ulici. I když byl MUDr. Velebil z řad armády vyřazen, od září do října 1938 byl opět povolán. Poté vykonával nadále funkci obvodního lékaře v Ústí nad Orlicí a po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl státním městským lékařem a okrskovým revizním lékařem pro oblast Česká Třebová. Také působil jako posudkový lékař Úřadu práce v Ústí nad Orlicí. Od května do října 1945 nastoupil jako vedoucí veřejné zdravotní služby a současně působil jako odvodní vojenský lékař. V říjnu 1945 byl s definitivní platností propuštěn mimo činnou službu. V květnu 1949 MUDr. Neklanu Velebilovi "Historické sdružení československých námořníků" udělilo jednu ze tří stříbrných medailí a diplom. V roce 1961 Velebilovi prodali dům v Pobřežní ulici.

MUDr. Neklan Velebil je jedním z hrdinů knihy Josefa Havla "Ve službách Jeho veličenstva" (OFTIS, 2007).
MUDr. Neklan Velebil zemřel 18. července 1968 a jeho ostatky spočívají na hřbitově Na Hýbli v Ústí nad Orlicí.