plk. František Doležal

Narodil se v České Třebové v rodině strojvedoucího c.k. rakouských drah. Vystudoval českotřebovskou reálku a ČVUT v Praze. Po studiu nastoupil prezenční službu ve škole pro důstojníky dělostřelectva v záloze v bývalé pevnosti Josefov. V roce 1934 byl vyřazen jako podporučík. V letech 1934 až 1936 absolvoval vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a v Prostějově. Na podzim roku 1936 nastoupil jako poručík letectva k II. leteckému pluku v Olomouci.
Po okupaci Československa odešel 20. května 1939 do Polska. Zde musel spolu s dalšími podepsat závazek na pět let služby ve francouzské cizinecké legii. S vypuknutím války byl ale odvelen do čsl. Výcvikového střediska pro stíhací piloty v Chartres. Přeškolený na francouzskou techniku odchází na frontu. Když francouzská vojska kapitulovala, přešel bojovat do Velké Británie. V říjnu 1940 odešel k 310. čsl. peruti, v roce 1941 byl jmenován velitelem její A- letky. V dubnu 1942 mu bylo svěřeno velení nad celou perutí a o rok později nad celým čsl. stíhacím wingem, skládajícím se z 310., 312. a 313. peruti. V únoru 1944 odchází na Vysokou válečnou školu do USA a po jejím absolvování pracoval až do konce války v různých funkcích na Inspektorátě československého letectva v Londýně.
Během války absolvoval více než 100 operačních letů a sestřelil oficielně 7 nepřátelských letounů. Za úspěšnou bojovou činnost byl vyznamenán francouzským válečným křížem s dvěma palmami a dvěma hvězdami, britským řádem za význačné služby D.S.O., záslužným leteckým křížem D.F.C., čtyřmi československými válečnými kříži 1939 a třemi medailemi Za chrabrost.
Do osvobozené vlasti se vrátil 17. května 1945 a hned se pustil do práce. Pomáhal budovat nové vojenské letectvo, aktivně pracoval v přípravném výboru Českého národního aeroklubu. Dlouho se však ze šťastného návratu a z prvních poválečných úspěchů neradoval. Zahynul 4. října 1945 v dopravním letounu Siebel 204 s dalšími sedmi letci při cestě  na ustavující valné shromáždění Českého národního aeroklubu z Prahy do Zlína. Příčina nehody nebyla objasněna. Za nejpravděpodobnější přičinu se považuje ztráta kontroly v oblačnost. Stroj se tak mohl dostat do nezvyklé polohy, během níž došlo k překročení konstrukčních limitů stroje a utržení části křídla. Zcela vyloučit se nedá ani konstrukční vada.