František Emanuel Welz (Jazyková varianta-ger)

Narozen 2.2.1816 v Litomyšli, zemřel 30.11.1890 v Kozlově. Právník, vychovatel, filozof - poustevník. Narodil se v rodině litomyšlského kupce a měšťana Františka Welze. Po skončení právnických studií ve Vídni působil řadu let jako domácí učitel a vychovatel v bohatých rodinách. Nejšťastnějším byl ve službách Antonína Veitha, pokrokového a vlastenecky smýšlejícího majitele zámku na Liběchově.
V revolučním roce 1848 pracoval jako sekretář pražského Národního výboru. Po porážce revoluce odešel do ústraní. Plných 34 let se skrýval u svého přítele MUDr. Františka Rybičky v České Třebové a poslední roky života v nedalekém Kozlově. Zde se usadil hned v první chaloupce na severním okraji vesnice. Bavil se hlavně knihami, ale také psaním svého knihovního katalogu a svých pamětí. Ty se prostřednictvím Mistra Švabinského dostaly do rukou spisovatele Aloise Jiráska, který je zveřejnil (16 let po Welzově smrti) ve Zvonu v roce 1906 až 1907. Poslední léta postonával a smiřoval se se smrtí. Když zemřel bylo jeho  tělo převezeno na českotřebovský hřbitov u rotundy sv. Kateřiny. Pochoval jej kaplan Jan Sobotka.