JUDr. Karl Giskra

Rakousko-uherský politik sudetského původu. Studoval na gymnáziu v Brně a poté na Vídeňské univerzitě. V roce 1840 se stal doktorem filozofie a v roce 1843 doktorem práv.
V roce 1848 byl zvolen poslancem Frankfurtského parlamentu. Působil jako advokát ve Vídni, od roku 1860 jako samostatný advokát v Brně. Počátkem 60. let se znovu zapojil do politiky, roku 1861 zasedal na Moravském zemském sněmu a od roku 1861 byl i poslancem Říšské rady, kde zastupoval kurii měst (obvod Brno). V roce 1867 působil jako předseda Poslanecké sněmovny Říšské rady, nejprve jako jmenovaný funkcionář, od prosince 1867 volený. Předsednický post ale zastával jen několik týdnů, protože se následně stal členem vlády a zůstal jen řadovým poslancem. Jako vlivný politik se podílel na implementaci rakousko-uherského vyrovnání i přijetí takzvané Prosincové ústavy. Profiloval se jako německý liberál odmítající historická privilegia ale i české státní právo.
V červenci 1866 byl zvolen brněnským starostou. Po rakousko-uherském vyrovnání se objevil 30. prosince 1867 jako člen vlády Karla von Auersperga na pozici ministra vnitra Předlitavska. Portfolio si udržel i v následné vládě Leopolda Hasnera, do 12. dubna 1870.
Po odchodu z kabinetu působil na pozici ve vedení První rakouské spořitelny. Počátkem 70. let byl zapleten do skandálu okolo zpronevěry peněz na stavbě železnice ze Lvova do Černovic. Z toho důvodu dočasně zakázán přístup ke dvoru. V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 se stal opětovně poslancem (zvolen na Moravě za kurii měst, obvod Brno). Rezignoval dopisem z 20. února 1879. Téhož roku zemřel v rakouském Badenu. Byl jmenován rytířem Leopoldova řádu (1866) a rytířem řádu Železné koruny 1. třídy (1868).