Jan Volf

Jan Volf pocházel z rolnické rodiny. V roce 1860 byl odveden k armádě, k 14. praporu polních myslivců do Budapešti. V roce 1865 byl uvolněn pro polní práce. Ve Střezeticích působil jako podruh a vojín v záloze. Tam se seznámil s Marií Albichovou a v září 1866 se jim narodil syn František. Jan Volf byl na počátku roku 1866 odveden zpět k 14. praporu polních myslivců, který byl v té době umístěn u Olomouce. V červnu jejich prapor vyrazil k Josefovu. Účastnili se bojů u Václavic a u České Skalice. Poté pokračovali na Chlum. Jan Volf se zúčastnil bitvy u Hradce Králové, kde byl lehce raněn a během ústupu se dostal do pruského zajetí. Domů se vrátil někdy v roce 1867. Nejdřív pobýval v Bělovsi u Náchoda a potom se vrátil do Střezetic, kde pracoval jako čeledín na panském dvoře. V září 1868 se mu narodila dcera Marie a dostal povolení ke svatbě s Marií Albichovou. Obřad se konal v listopadu 1868. Spolu pak měli ještě dvě děti: Annu (1871) a Josefa (1875). Po narození syna Josefa zastával 23 let funkci obecního strážníka a ponocného. Na přelomu století odešel do Náchoda, kde jezdil s koňmi pro místní poštu. Po 27 letech u pošty pracoval krátce jako nadmetař. V letech 1924-1927 bydlel v Lužanech u syna Františka. Poté se přestěhoval do pražské Invalidovny, kde oslavil 90. narozeniny. O jeho úmrtí nemáme informace.