Miloslav Urbanec

Do České Třebové se dostal jako vojín z Kladna. Tam absolvoval průmyslovku se zaměřením na metalurgii a tady ho zlákal jeho obor v tehdejší Armaturce na Parníku (dnes J. Jindra), kde již zakotvil natrvalo. Pracoval zde celý život, tzv. od píky až po ředitele. Jen v době tzv. normalizace byl z vedoucí funkce odvolán. Práce byla jeho koníčkem. Svědčí o tom mnoho zlepšovatelských návrhů a několik podaných patentů z oboru. Už v roce 1966 mu byl přidělen čsl. Státní patent za „kování mosazných výkovků s dutinami“, což přineslo průmyslu velké úspory materiálu i práce při obrábění. Po revoluci nezištně pomáhal s převedením firmy do soukromých rukou pana Kupky.

Mimo jeho zaměstnání mu byl druhým koníčkem od dětství tenis, a proto jakmile přišel do České Třebové, přičinil se společně se spoluhráči o založení tenisového oddílu na Parníku.

Na Kozlovské rozhledně uvidíte na otevřené okenici MS desku s růžicí označující cíl pohledů z vrchu. Ta je tady díky němu.

Vzpomeňte na něho i na Masarykově třídě před zdravotním střediskem, kde stojí na sloupu busta TGM. Tu nechal za svého vedení parnického provozu odlít, a pak sám odvezl do Prahy k odborníkovi na povrchovou úpravu hrubého odlitku i zpět.