František Beran

František Beran se narodil v Dobřoví u Rokycan, kde vychodil obecnou školu. Otec z něho chtěl mít technika a proto dal Františka v jedenácti letech na reálku do Prahy. Po jejím absolvování měl jít na vysokou školu, na kterou ale rodiče neměli dost peněz. František odešel studovat akademii do Chrudimi, kde také odmaturoval. Po maturitě pracoval jako úředník v železárnách v Holoubkově. V roce 1890, tedy ve 20 letech, byl odveden k vojsku. Sloužil jako roční dobrovolník v Plzni, kde se dal aktivovat a byl přidělen k 7. zeměbrannému pěšímu pluku. Zde sloužil jako důstojník 7 let. V roce 1902 byl přeložen k 32. zeměbrannému pěšímu pluku do Nové Sancze, dále do Tarnova k Haliči, Chebu a v roce 1912 k 30. zeměbrannému pěšímu pluku ve Vysokém Mýtě. V září 1914 odešel z Vysokého Mýta již v hodnosti majora, jako velitel prvního pochodového praporu, k polnímu pluku na ruskou frontu u Haliče. Zde byl při ofenzívě u Přemyšlu raněn a odjel se léčit ke své rodině do Vysokého Mýta. Po vyléčení byl přidělen k doplňovacímu velitelství ve Vysokém Mýtě, k náhradnímu praporu č. 30. Mezi lety 1916 a 1918 byl postupně u 37. pěšího pluku v Doboji, Tuzle, Zelenicy v Boce Kotorské a v Černé Hoře, kde byl jmenován podplukovníkem. Počátkem roku 1918 byl povolán na Ukrajinu a po dovolené, kterou strávil ve Vysokém Mýtě, se v září dostal na italskou frontu k vysokomýtskému pluku. Byl připraven postavit se do řady bojovníků za českou svobodu a samostatnost. Někteří čeští politici konali přípravy na převzetí moci po skončení války. Vojenskou moc si na starost vzal říšský poslanec Gustav Habrman, který za tímto účelem v červenci 1918 třikrát navštívil Vysoké Mýto a jednal s Františkem Beranem. Události se ale vyvinuly jinak a převzetí moci připravil ze zahraničí T. G. Masaryk. František Beran byl v říjnu 1918 se svým plukem na italské Pijavě. Při návratu přes Vídeň dostal rozkaz odevzdat zbraně. Plukovník Beran si ale vojenskou mocí vynutil odjezd do Čech se zbraní v ruce, protože věděl, že k udržení samostatnosti budou zbraně potřeba. Správnost tohoto činu se ukázala hned, když Němci z Čech a Moravy vyhlásili samostatnost „jejich“ území Deutschböhmen a Maďaři v Košicích „samostatnou východoslovenskou republiku“. Bylo třeba vojenských zákroků ke zlikvidování Sudetenlandu a ostatních tří německých za samostatné prohlášených území a Východoslovenské republiky. Mír byl sjednán až 4. července 1919 Trianonskou smlouvou, která definitivně upravila hranice mezi Československem a Maďarskem. Tou dobou byl vysokomýtský 30. střelecký pěší pluk, díky plukovníku Beranovi jediným řádně vyzbrojeným československým plukem, který mohl ihned úspěšně zakročit. Plukovník Beran byl od 17.12.1920 jmenován velitelem 8. pěší brigády ve Vysokém Mýtě. V této hodnosti byl na inspekční cestě 18. ledna 1922 v Čáslavi, kde téhož dne zemřel na následky mrtvice. Za své vítězství v bojích na Slovensku byl několikrát vyznamenán. Vysokomýtskému pluku se dostalo zvláštní cti, když 9.7.1929 přijel do Vysokého Mýta na výročí 10 let od ukončení bojů na Slovensku prezident Masaryk.