Bohumil Eduard Tolman

Bohumil Eduard Tolman se narodil v Nové Huti u Berouna (dnes Nižbor) v rodině učitele Libora (Liboria) Tolmana. Bohumil se vydal v otcových stopách a jako učitel působil na Obchodní škole K. P. Kheila v Praze. Poté byl také redaktorem Pražského posla. Během Bachova absolutismu byl 18 měsíců vězněn. Následně pracoval jako účetní v papírně v Kuklenách u Hradce Králové. Kvůli jeho pobytu ve vězení mu nechtěli udělit knikupeckou koncesi, tu získal až po amnestii u příležitosti svatby prince Rudolfa v r. 1870. O rok později se oženil s Pavlínou Zeiske, dcerou Marie Zeiske (rozené Pospíšilové, dcery Jana Hostivíta Pospíšila). Roku 1875 koupil Hejcmanovo knihkupectví v čp. 26 na Velkém náměstí v Hradci Králové. V Hradci Králové byl členem 3. sboru obecního zastupitelstva, 16 let předsedal Obchodnímu gremiu, založil spolek knihkupců na českém venkově a spolek porotců. Byl spolutvůrcem hradecké Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy roku 1894, pokladníkem Ústřední matice školské a pokračovací školy živnostenské, přísedícím obchodního soudu, kontrolorem Záložny a spolutvůrcem Průmyslového muzea. Byl také jednatelem a později místopředsedou Sokola a velitelem hasičů. Na paměť svého výstupu na Bílou věž 6. 7. 1886 založil Pamětní knihu Bílé věže. Měli se do ní podepsat všichni, kdo na věž vystoupají. Pohřben je na hřbitově v Kuklenách.