Václav Vlastimil Hausmann

Ve své době byl známou hudební osobností, známým skladatelem a hudebním spisovatelem.

Narodil se v Polici nad Metují. Základy v hudbě získal u svého otce, učitele v Polici nad Metují, který měl největší zásluhy na hudebním rozvoji svého syna. V šesti letech hrál Václav na klavír, housle a flétnu, jako sedmiletý komponoval drobné skladbičky. O další vzdělání se zase postaral jeho kmotr, historik a univerzitní profesor Wáclav Wladivoj Tomek (pražská studia na učitelském ústavu a varhanické škole).

V Praze vystudoval Učitelský ústav a zároveň varhanickou školu, kde byl žákem Bedřicha Smetany. Po absolvování studií v roce 1869 nastoupil na učitelské místo do České Třebové. V roce 1871 opustil školní službu a plně se věnoval milované hudbě. Začínal jako ředitel kůru a kapelník v Rožnově na Moravě,dále působil v roli vojenského kapelníka v Karlovci v Chorvatsku, byl ředitelem kůru a kapelníkem v Německém (Havlíčkově) Brodě. Za svého působení v (1881-1888) zde založil Zemský spolek varhaníků a vydával časopisy Českoslovanský varhaník, Slovanská hudba a Hlasy svatyně. Hudební dráhu zakončil v Bílsku ve Slezsku, kde pobyl dokonce 14 roků a kde byl kapelníkem městského divadla a ředitelem kůru.

1888 odešel do Maďarska a stal se kapelníkem metropolitního kostela v uherském Jagru (dnes Eger).

S úspěchem komponoval opery, operety, baletní hudbu i skladby církevní. Neméně známá byla i jeho činnost vydavatelská. Bohatý život zaměřený převážně na hudbu ukončil u své dcery E. Z. Rybičkové v České Třebové, kde je také pochován na místním hřbitově.

Z díla: Fráter Serafín, Vesnické povídky, Paličova dcera, Pod Radhoštěm.