
Databázi OSOBNOSTI REGIONŮ provozuje a vyvíjí Městská knihovna Česká Třebová
Leo Herrmann se narodil 15. března 1888 v Lanškrouně do tradiční židovské rodiny Friedrichovi Herrmannovi a jeho manželce Anně. V Lanškrouně žilo v té době přibližně 80 Židů. Leo Herrmann v roce 1898 začal navštěvovat lanškrounské gymnázium, které v 1906 zdárně dokončil. Později vystudoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Leo Herrmann mluvil plynně česky, anglicky a hebrejsky, ale jeho rodným jazykem byla němčina, ve které dosáhl řady literárních úspěchů. Hlásil se k tzv. kulturnímu sionismu a byl šéfredaktorem několika sionistických médií.
V roce 1913 stal se tajemníkem exekutivy Mezinárodní sionistické organizace. Později v roce 1919 se přestěhoval do Londýna. Bylo to poté, co Velká Británie získala na během Velké války Palestinu a Lord Balfour přislíbil zřízení židovského státu na tomto území. Jako generální tajemník sionistické exekutivy se účastnil mírové konference ve Versailles, kde měl hájit práva židovské menšiny v Československu. Zde se setkal s Janem Masarykem, s nímž navázal osobní přátelství. Jan Masaryk v té době působil jako osobní tajemník ministra zahraničí Edvarda Beneše.
Leo Herrmann díky těmto kontaktům dokázal v letech 1939-1940 vyjednat s Velkou Británií dohodu, že se menší část tzv. Mnichovské půjčky využije pro podporu emigrace židovských uprchlíků z Československa do Palestiny. Československý transfer, jak tuto záchrannou akci pojmenovali, pomohl půl milionem liber pro 2 500 uprchlíků. Každému tedy přispěli zhruba 200 liber. Bylo pak potřeba sehnat dalších 800 liber, tedy koncová částka byla 1 000 liber; to byla podmínka pro udělení palestinského víza. Díky transferu, který organizoval Leo Herrmann, se zachránilo 2 506 Židů.
První transfer se vypravil v únoru 1939. Druhý, ve kterém sedělo zhruba 160 rodin, vyrazil z Wilsonova nádraží 14. března 1939, tedy pár hodin před začátkem německé okupace. Vlak jel přes Ostravu do Polska. Byla to poslední souprava, která přes hranice projela. Mezi pasažéři, kteří unikli nacistům, byly i významné židovské osobnosti jako Max Brod, Felix Weltsch nebo Chaim Adler. Max Brod u sebe převážel kompletní archiv Franze Kafky.
Potomci židovských uprchlíků z československého transferu dodnes žijí v Izraeli. Někteří dokonce mluví plynně česky nebo slovensky. Najdou se i tací, kteří mají dvojí občanství – izraelské i české. Ti udržují pravidelný kontakt s Českou republikou. Leo Herrmann se dožil založení státu Izrael v roce 1948. Zemřel v roce 1951 v Tel Avivu.
Městská knihovna Česká Třebová
Pražského 452, Česká Třebová, 560 02
dummy 732 756 827
