
Databázi OSOBNOSTI REGIONŮ provozuje a vyvíjí Městská knihovna Česká Třebová
Pocházel z početné židovské rodiny. Jeho otec byl obchodníkem s vlasovými síťkami. V 80. letech 19. století se rodina vystěhovala do Ameriky, doma zůstal jen Stanislav a starší bratr Leopold. Právě díky Leopoldovi mohl Stanislav Schulhof vystudovat medicínu. Po dvou letech praxe v Dobrušce, Trhové Kamenici a Vratislavi dokončil studium stomatologie a působil jako zubní lékař v Pardubicích. V roce 1909 založil v Pardubicích esperantský klub. Aktivně přispíval do časopisu Osvěta lidu, jen v roce 1912 v něm uveřejnil více než 50 článků o esperantském hnutí. Další člámky lze najít také v zahraničních esperantských časopisech. Často také přednášel v různých esperantských klubech. Je autorem několika básnických sbírek, z nichž se dochovaly tři (Per espero al despero, česky Od naděje k beznaději; Kion la vivo alportis, česky Co přinesl život a Autunaj floroj, česky Podzimní květy). Překládal do esperanta českou poezii, antologie z překladů vyšla až posmrtně v roce 1920 pod názvem Bohemaj granatoj (česky České granáty). Teprve v roce 1997 vydal Esperantský klub v Pardubicích výbor ze Schulhofových básní s názvem Sardinky. Psal také divadelní hry, například v Chrudimi se s velkým úspěchem hrála hra První pacient. Další divadelní hru s názvem Věno připisují někteří autoři Schulhofovi, jiné prameny uvádějí, že jejím autorem byl Schulhofův přítel dr. Viktor Vohryzek. Text hry se nedochoval a tak už dnes její skutečné autorství zřejmě nelze zjistit. Jméno dr. Stanislava Schulhofa nese dodnes esperantský klub v Pardubich a také jedna z pardubických ulic. Nevelkou publikaci o životě a díle dr. Schulhofa vydala v roce 2019 Krajská knihovna v Pardubicích, její autorkou je významná pardubická esperantistka Jarmila Rýznarová (1929-2020).
Městská knihovna Česká Třebová
Pražského 452, Česká Třebová, 560 02
dummy 732 756 827
